|
|
Zajištění bezpečí pacienta v pooperační péči.
JORDÁNOVÁ, Hana
Současný stav: Bezpečný proces léčby by měl být zajištěn každému pacientovi, v každém nemocničním zařízení. Sestra by měla pracovat tak, aby nedošlo k narušení tohoto bezpečí, a to především v chirurgické oblasti, kde nastávají v procesu léčby nevratné změny. Dokonalé zvládnutí těchto opatření vede k bezpečí pacienta. Prevence rizik a bezpečnost pacienta i zdravotnického personálu vyžadují zapojení všech členů multidisciplinárního týmu (Pokojová, 2011; Škrla a Škrlová, 2003). Cíl výzkumného šetření: Zmapovat vybraná specifika v pooperační péči v rámci bezpečné léčby pacientů. Zjistit, zda sestry znají preventivní opatření v rámci bezpečné péče o pacienta a zda dbají na dodržování zásad bezpečné péče v praxi. Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat probíhal formou polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, který byl doplněn skrytým pozorováním. Spoluúčast na rozhovorech byla dobrovolná a anonymní. Rozhovory byly nahrávány na záznamník a následně doslovně přepsány. Cílem pozorování bylo zjistit, zda sestry dodržují zásady bezpečné péče o pacienty v pooperační péči. Výzkumný soubor: Byl tvořen všeobecnými sestrami, které pracovaly na chirurgických odděleních a dospávacích pokojích. Výzkum probíhal v jedné z nemocnic Jihočeského kraje. Osloveno bylo dvanáct sester. Rozhovory a skrytá pozorování se zaměřily na bezpečí pacienta v pooperační době. Místem konání rozhovorů bylo sesterské zázemí denních místností na jednotlivých chirurgických odděleních, některé rozhovory probíhaly mimo areál nemocnice. Všechny sestry splňovaly kritérium, že poskytují ošetřovatelskou péči u pacientů po operaci na chirurgických odděleních i dospávacích pokojích. Rozhovory byly ukončeny při dosažení teoretické nasycenosti, kdy se odpovědi a skrytá pozorování respondentek začaly opakovat, tj. po provedení dvanácti rozhovorů a pozorování. Výsledky: Sestry pracující na chirurgických odděleních a dospávacích pokojích jsou vystaveny nemalé psychické a fyzické zátěži. Toto povolání je velice náročné a staví nejen na teoretických znalostech, ale také na nutnosti manuální zručnosti v praxi. Všeobecné sestry se na procesu péče podílí nemalou měrou, a proto je důležité, aby jejich práce byla kvalitní a bezpečná. Všeobecné sestry v procesu léčby někdy příliš důsledně nepostupují podle standardů a nedodržují bezpečnou léčbu. Kvůli předcházení záměně pacientů je nutné velmi pečlivě sledovat identifikační náramky, aby nedošlo k ohrožení zdraví pacientů. Některé sestry kontrolují identifikační náramky poctivě, ale v našem šetření se objevily i sestry, které toto pravidlo příliš nedodržovaly, a tím hazardovaly se zdravím pacientů. Medikační chyby jsou velmi častou příčinou poškození pacienta. Riziko medikačního pochybení se zvyšuje i nesprávným skladováním rizikových léčiv. V našem šetření bylo několikrát zaznamenáno, že léčiva nebyla uložena zpět na své místo, byla špatně skladována nebo ponechána volně dostupná pro kohokoliv. Nečitelnost informací o léčivech předepsaných lékařem řeší všeobecné sestry spíše odhadem ordinace nebo za pomoci kolegyně na oddělení. S tímto jevem souvisí také nahrazování ordinovaných léků sestrou, pokud na oddělení nejsou, bez předchozí konzultace s lékařem. Alarmující je nepoužívání ochranných pomůcek při převazu operační péče, možné přenášení nozokomiálních nákaz a špatné či nedostatečné využívání dezinfekčních přípravků. Závěry: Ošetřování pacienta v časné a pozdní pooperační péči patří k rizikové části hospitalizace pacienta ve zdravotnickém zařízení. V tomto období jsou podstatné: monitorování pacienta a předcházení rizikům, kontrola bolesti a operační rány, bezpečná identifikace pacienta, předcházení nežádoucím událostem jak při podávání léků, tak v důsledku pádu pacienta, dodržování hygieny rukou, prevence nozokomiálních nákaz a bezpečné a šetrné převazování operační rány.
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na jednotkách chirurgické intenzivní péče z pohledu pacientů
KRAMAŘÍKOVÁ, Lucie
Základním záměrem diplomové práce bylo vyčlenit a zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí v chirurgické intenzivní péči, porovnat výsledky dle pracoviště a délky hospitalizace pacientů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol. Empirická část diplomové práce probíhala metodou kombinovaného výzkumu. První část tvořil výzkum kvalitativní prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, druhou část výzkum kvantitativní, který byl proveden prostřednictvím nestandardizovaného strukturovaného dotazníku a přímým dotazováním tváří v tvář. Výsledky byly zpracovány pomocí programu Excel do přehledných tabulek a grafů. Celé výzkumné šetření bylo založeno na již existujících osmi nejdůležitějších dimenzích stanovených Pickerovým institutem, které zásadně ovlivňují kvalitu péče a spokojenost pacientů s touto péčí. Výzkumný vzorek tvořilo pro kvalitativní část 11 respondentů, pro kvantitativní část 142 respondentů. Samotný sběr dat probíhal na standartním chirurgickém oddělení. Pro účely této diplomové práce byly vymezeny čtyři cíle a k nim se vztahující dvě výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti spokojeni s pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý cíl se zaměřoval na spokojenost pacientů s činností sester při svém ošetřování. Třetím cílem bylo zjistit faktory v oboru intenzivní péče, které ovlivňují spokojenost pacientů v negativním i pozitivním směru. Čtvrtým cílem bylo zhodnotit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na JIP dle typu pracoviště a délky hospitalizace. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jaké jsou možnosti ošetřovatelské péče ke zlepšení spokojenosti pacientů? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejvíce problémová je oblast informovanosti pacientů. Je třeba zlepšit informovanost pacienta po příjmu na jednotku intenzivní péče a při překladu na standartní oddělení. Bolest a její nedostatečné tlumení zvláště v akutní pooperační fázi se vyskytuje poměrně často. Sestry by měly na tomto problému více spolupracovat s lékařem a především více sledovat pacienta a nabízet různé alternativní možnosti tišení bolesti. Další problémy byly zaznamenány v souvislosti s možnostmi úpravy lůžka. I přesto, že se sestry snaží v tomto ohledu dělat naprosté maximum, ne všechny okolnosti mohou ovlivnit, například tvrdost matrace. Poslední problémovou oblastí, která byla respondenty zmíněna, byl pocit samoty. Zde je třeba, aby sestra vedla s pacientem zcela ohleduplnou a citlivou komunikaci, navodila vzájemný pocit důvěry a byla pro pacienta oporou. Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké faktory ovlivňují spokojenost pacientů? Zcela jednoznačně se jedná o přístup ošetřovatelského personálu. Dalšími velmi důležitými faktory jsou informovanost pacienta, bolest a její dostatečné tlumení, prostředí JIP a v neposlední řadě i úprava lůžka. Ke zpracování kvantitativní části bylo stanoveno šest hypotéz. Pro správné ověření byly použity statistické metody test nezávislosti chí-kvadrát, chí-kvadrát test s Yatesovou transformací, t-test a korelační a regresní analýza. Identifikační otázky v úvodní části dotazníku byly zpracovány procentuálním vyjádřením v přehledných grafech. Z výzkumného šetření vyplynulo, že respondenti jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí i s činností sester při svém ošetřování. Jako nejvíce problémové oblasti se opět projevily informovanost při příjmu na jednotku intenzivní péče a anonymita personálu. Jako nejdůležitější faktor ovlivňující spokojenost pacientů byl potvrzen přístup ošetřujícího personálu. Oproti tomu faktor bolest a její nedostatečné tlumení nebyl potvrzen jako jednoznačná příčina nespokojenosti pacientů. Stejného zastoupení dosáhl i nedostatek informací o prováděných výkonech. V závěru kvantitativní výzkumné šetření prokázalo, že není statisticky významný rozdíl ve spokojenosti pacientů dle typu zdravotnického zařízení či délky hospitalizace.
|
host ::
RSS.